Výživa kojence po narození je v zásadě velmi jednoduchá: bez ohledu na to, zda-li je dítě kojeno nebo krmeno umělým mlékem, by měl jídelníček během prvních čtyřech měsíců obsahovat výhradně mléko. Pro kojence v tomto věku je naprosto dostačujícím zdrojem všech potřebných živin. Některé maminky mají tendenci podávat dětem různé čaje, šťávičky nebo vodu, což nelze považovat za ideální výživu kojence tohoto věku.
Výživa kojence v druhé výživové etapě se ubírá směrem prvním příkrmům. Mateřské mléko, případně mléko umělé, již není schopno krýt potřeby rostoucího kojence, které v tomto období přibíra cca 80 – 140 gramů týdně. Pakliže je dítě krmeno mlékem umělým, nastává tato etapa po dokončeném 4. měsíci, u dětí kojených na konci 6. měsíce. U nekojených dětí je signálem potřeby přejít na zeleninový příkrm spotřeba mléka vyšší než 1 litr, nebo váha přes 6 kilo.
Při podávání prvních příkrmů je třeba mít na paměti, že dítě může mít na některé druhy potravin alergii (pravděpodobnost je vyšší, pakliže jeden z rodičů – případně oba – nějakou alergií trpí. O potravinových alergiích více v sekci Potravinové alergie). Proto začínáme jednosložkovým zeleninovým příkrmem (nejčastěji vařenou mrkví) a pakliže se během týdne, kdy tuto potravinu dítěti podáváme, neobjeví alergická reakce, můžeme k dané zelenině přidat další zeleninovou složku (například vařenou bramboru). Tuto kombinaci podáváme dítěti další týden a opět – neobjeví-li se žádná alergická reakce, můžeme přejít na třísložkový zeleninový příkrm – přidat můžeme například vařenou brokolici.
Neméně důležitý je i čas, kdy dítěti první příkrm podáme. Správně by se mělo se zeleninovým příkrmem začít v čase oběda. Nejdříve stačí dát ochutnat pár lžiček a pak dítě dokojit. Následující dny dávky zeleniny zvyšujeme a snižujeme množství mléka. Za týden už můžeme polední kojení vynechat úplně a nahradit ho zeleninovým příkrmem. Děti mají ale často žízeň (zeleninové pyré je nedostatečně hydratuje), a tak vyžadují i částečné nakojení, v čemž by jim nemělo být bráněno.
Protože kojenci v tomto věku ještě nemívají zoubky, příkrmy se v tomto období mixují do podoby jemného pyré a podávají se lžičkou. Ideální jsou ne příliš hluboké plastové lžičky, speciálně vyráběny k těmto účelům.
Zeleninu vždy vaříme v kojenecké vodě, protože ta pak slouží k ředění příliš hustého pyré. Pakliže to s vodou přeženeme a pyré je příliš řídké, můžeme ho zahustit rýžovými vločkami, které lze běžně zakoupit v obchodech s kojeneckou stravou. Odborníci také doporučují do každé dávky zeleninového příkrmu kápnout trošku kvalitního slunečnicového oleje.
Zhruba po třech týdnech bezproblémového přikrmování můžeme zařadit do jídelníčku maso. Některé nealergizující druhy ovoce můžeme rovněž dítěti dát (například banán), ale to až poté, co si zvykne na nesladkou chuť zeleniny. Kdybychom dítěti podali nejdříve ovoce, které je sladké, a teprve posléze zeleninu, mohlo by se stát, že dítě bude zeleninu odmítat.
Dítě by mělo od svých sedmi měsíců dostávat pravidelné dávky masa. A to proto, že maso obsahuje velké množství důležitých látek: bílkoviny, železo, zinek, vitamíny, aminokyseliny apod. Zejména bílkoviny jsou důležité pro růst všech buněk lidského těla. Rostlinné bílkoviny jsou pro zdravý vývoj dítěte nedostatečné. Vhodné pro výživu kojence je maso kuřecí, králičí, krůtí, z červených mas lze doporučit jehněčí a telecí.
Výživa kojenců by měla být pestrá. Vzhledem k tomu, že kojenci ještě nemohou jíst všechny potraviny, jsme často v tvorbě jídelníčku omezeni. Uvádíme příklad jídelníčku pro děti v období 9 – 12 měsíců:
Děti nad osm měsíců již nemusí striktně dodržovat bezlepkový jídelníček. Znamená to tedy, že již můžeme do jídelníčku zařadit kaše s lepkem a kousky pečiva (dítě však pozorně sledujte, zda-li se neobjeví alergická reakce). Výživa se tak začíná velmi podobat té, kterou jedí dospělí. Kojencům už není třeba stravu mixovat, ale můžeme ji už pouze pasírovat lžičkou, neboť takto staré děti již začínají mít zoubky.